Český rybářský svaz - MO Litovel
Menu

Historie - rybáři v Litovli

Úvod » Historie

S rybářstvím byla Litovel spojena od pradávna, u počátků města stála slovanská rybářská ves. Lovení ryb ve všech tocích Moravy bylo volnou živností, nejdůležitější domácí rybou byla štika. Organizované rybářství známe až z 15. st., kdy se začaly zakládat pro chov ryb rybníky, jako významný zdroj příjmů šlechty a měst. V té době byl uveden na Moravu kapr jako násada do rybníků. Tento vývoj se odráží i v městském znaku. Původně obsahoval jednu rybu, zřejmě to byla štika, z 15.st. už jsou v městském znaku dvě ryby – kapr a štika.

Nejprve založili u Zbyňkova rybník pánové z Vlašimě, Albrecht z Boskovic měl před rokem 1564 "Karasový rybník" (Karauschen Teich) za novozámeckým dvorem. Velké rybníky byly v Chudobíně a Úsově, na Uničovsku v Pňovicích a v Šumvaldě a také pod unčovickou tvrzí. Když litovelští měšťané viděli zisky pánů z chovu ryb, odhodlali se také k podobnému kroku.

Nejstarší cechovní artykule rybářů vydal Karel z Vlašimi již kolem r.1510, r.1535 byla rozšířena a potvrzena městskou radou. Kdo chtěl být přijat do rybářského cechu, musel se vzdát jiných řemesel a plně se věnovat rybářství. Vedle umělého chovu v rybnících nebyl opomíjen další, v té době velmi vydatný zdroj rybního masa, řeka Morava, která ostatně byla hlavní příčinou pomalejšího rozvoje rybničního hospodářství v Litovli. Ryby byly chytány do košů (vrší) vyrobených z proutí, ale také udicí a čeřenem. Řeka byla rozdělena na díly a každému členu přidělena část. Vrše směly být pokládány ve vzdálenosti poloviny loďky od souseda, žádný rybář jich však nesměl položiti více než 45. Ostatní litovelští občané směli volně lovit ve středu a v pátek dopoledne.

Rybářské právo platilo pro všechna ramena řeky Moravy na území města. Rybáři začínali výlov při každoroční srážce na pravém rameni řeky u Vísky, směli vyloviti kapry, Kräseling (?), Pflekh (?), mřenky a jiné malé ryby. Štiky, parmy a jiné velké ryby museli vrátit do řeky. Pronájem městského rybářství se prováděl na rok, vždy od sv. Vavřince, jednotlivým zájemcům, kteří vcelku tvořili rybářský cech, jehož cechmistra jmenovala rada. V radních protokolech se opakuje formule: „Počestná a opatrná rada pronajala obecní vody, patřící k městu, za 10 říšských tolarů (následují jména). Tím ovšem není dotčeno právo zdejších sousedů ve středu a v pátek loviti ryby na udici a do sítě.“

Mimo řek bylo známým lovištěm říční jezero u Vísky, zvané Zej (z německého See), hluboké 3-4 m. Zde rybáři na jeden zátah prý vytáhli až tři metráky ryb.

V nové době byl říční rybolov v městském katastru pronajímán soukromníkům. Před r.1900 je zaznamenán pronájem městskému pokladníku Bürglovi ročně za 11,30 zl. Ofertním řízením pronajala městská rada rybolov na léta 1900-1903 Karlu Sychrovi za 40 K.

Podle §29 moravského rybářského zákona se taxa za rybářské lístky odváděla ve prospěch zemského zemědělského fondu, roční lístek stál 4 K. Po zaplacení na berním úřadě jej vydalo okresní hejtmanství (s kolkem za 2 K).

Velká vedra, sucho a nízký stav vody v letních měsících roku 1911 způsobil uhynutí ryb, na řece od Litovle k Březové bylo vytaženo na 4 metráky leklých ryb.

 

Výzva k založení českého Rybářského spolku v Litovli vyšla v Selské stráži v červnu 1913. Píše se zde, že rybolov je pronajat Loveckému spolku, který se o rybářství nestará a rozmáhá se pytláctví. O výsledku výzvy se už noviny nezmínily, ale světová válka nepochybně utlumila i činnost rybářů. Ještě roku 1916 ale městská rada prodloužila nájem na honitbu Loveckému spolku do roku 1922 za 1000 K, včetně rybolovného práva za 50 K. Nájemce pak vydával komukoliv povolenku k rybolovu za roční poplatek 6 Kč, nestaral se však o zarybňování a kontrolu rybářů, kteří často nedodržovali zákonitá ustanovení o lovu ryb.

Teprve 6.2.1922 byla za účasti 42 zájemců založena v hostinci U zeleného stromu místní organizace Čs. rybářského svazu. Členů bylo však na počátku jen 33, byli z Litovle, Chořelic, Rozvadovic a Nasobůrek. Zvolili si výbor, schválili připravené stanovy a ustavili první rybářskou organizaci v Litovli. Prvním předsedou se stal Matěj Pavlík. Město Litovel pronajalo novému spolku svůj rybářský revír a spolek se ujal svého úkolu jako řádný hospodář. Hned v prvním roce hospodaření zakoupil násadové kapry a obohatil řeku Moravu o nový druh ryb.

Městské rybníky byly ale roku 1924 pronajaty na 12 let obchodníku Josefu Dragounovi za roční nájemné 1500 Kč. Jen z Olomouckého rybníka bylo vyloveno 400 kg kaprů a 50 kg štik, za které se utržilo 5116 Kč.

V roce 1928 uspořádali rybáři dva společné rybolovy „v lese u lávek“. Lov ryb byl provázen společenskou zábavou „s tradičním pečením ryb na rožni“ a prodejem ulovených ryb.

Roku 1929 byl městský rybolov zadán na dalších 6 let rybářskému spolku za vydraženou cenu 760 Kč, dalšími dražiteli byli litovelský cukrovar a Lovecký spolek (s ním se ale rybáři smírně dohodli). Rybáři se ale museli zavázat, že nebudou útočit na rolnický cukrovar a žádat náhrady případné škody (za znečištění řeky). Dále že rybaření v městském lese bude povoleno až po 15. červnu, a to pouze v neděli. V závěru roku pak rybáři žádali městskou radu o snížení nájemného, důvodem byl úhyn ryb způsobený znečištěním řeky cukrovarem a papírnou.

5.7.1931 uspořádal spolek velkou rybářskou slavnost Na Závrbku. Rybářský závod byl doplněn pečením a smažením ryb, večer byla na dřevěném pódiu taneční zábava při lampionech

V roce 1932 došlo odpadem z cukrovaru ke znečištění Moravy v délce 4 km, což mělo za následek otravu ryb. Nově bylo v tomto roce vysazeno 250 kg línů a 500 kg dalších ryb, karasů, štik, kaprů, okounů. V roce 1934 městská rada prodloužila rybářskému spolku nájem vodního revíru řeky Moravy na dalších 6 roků (1935-1940) za roční nájem 760 Kč.

Roku 1935 byl předsedou F. Valouch, místopředsedou F. Mach, jednatelem V. Urbášek, pokladníkem H. Marek. Spolek se rozloučil se zakládajícím členem Frant. Šprengrem. Na zahájení sezóny uspořádali rybáři „Jarní slavnost“, spojenou s koulením kuželek každou sobotu U zeleného stromu, první tři ceny byly po 2 kg mníci, štika a kapr. Při slavnosti 30.6. v městském lese se předávaly ceny, smažily a pekly ryby. V roce 1935 byla otravou ryb v Moravě způsobena ve střeňském revíru škoda 4.000 Kč a v boudském 2.000 Kč. Na mimořádné valné hromadě 8.3.1936 byl odhlasován zákaz lovu do čeřenů na tři roky, do řek bylo přemístěno 2.000 kusů kapří násady, 3.000 candátů, ze Slovenska objednal spolek dunajské štiky a plevelné ryby. V r.1936 si rybářský spolek pronajal od města Olomoucký rybník.

V roce 1937 byl předsedou Ludvík Tříska, jednatelem Ervín Mašek, pokladníkem František Boucký. Spolek měl 78 členů, valná hromada se usnesla, že počet členů nesmí překročit 80. Ostatním zájemcům byly prodávány lovecké lístky pro hosty (denní 10 Kč, 14 dní 50 Kč, měsíční 80 Kč, celý rok 130 Kč). Byla vyhlášena přísně chráněná místa se zákazem lovu i pro členy: Mrtvé rameno v Závrbku u Chořelic, tzv. Močál u Vísky, mrtvé rameno u bažantnice pana Zedníka a potok Čerlinka.

Zábavní výbor s předsedou V. Urbáškem uspořádal 11.7.1937 výlet a rybářskou slavnost. Předcházel opět dlouhodobý kuželkářský turnaj u Hlaváčků, na slavnosti se při pečení ryb a při „jiných atrakcích“ předávaly ceny.

V r.1938 rybáři pronajali od města oba litovelské rybníky. Na zarybnění moravních toků věnoval spolek v letech 1932-37 celkem 11.000 Kč. Před Vánoci bylo z Olomouckého rybníka vyloveno  25 štik a 500 kaprů, z nichž největší měli až 6 kg. Část ryb byla přenesena do Uničovského rybníka na vytření, aby byla v novém roce vypuštěna do řek. V r.1938 bylo nasazeno do řeky 400 kg. kapří násady a 300 kg línů. Majetek spolku dosáhl k 1.1.1939 přes 15.000 Kč.

V roce 1939 město pronajalo Českému sportovnímu rybářskému spolku rybolov na dalších šest let (do roku 1946) za roční nájem 760 K. Prodloužen byl i pronájem močálu zv. Na Trávníkách, kde rybáři vybudovali líheň.

Na valné hromadě 28.1.1940 byli pro nové tříleté funkční období zvoleni: předsedou Bohumil Drlík, jednatel František Boucký, pokladník František Příkopa a hospodář Vincenc Urbášek. Za uplynulé tři roky rybáři vysadili násady za 15.000 K. V r.1940 se poprvé chystali vysadit do Moravy cejna velkého, tento druh ryb se zde dosud nepěstoval.

 

Po dobu okupace byl spolek podřízen německému vedení, ale více zpráv chybí, místní tisk byl zakázán. Koncem roku 1944 měl rybářský spolek sto členů. Po osvobození roku 1945 se počet zvýšil na 144 (jiný zdroj ale uvádí jen 65). V červnu MNV na žádost spolku zrušil přechodný zákaz rybaření.

V revoluční době se zřejmě „znárodňovaly“ i rybářské revíry a tak Zemský národní výbor vyhlásil, že stále platí rybářský zákon ze 6.6.1895, podle nějž jsou revíry hospodářské celky, jejichž dělení je nepřípustné. Každý nový rybářský spolek musí být schválen Zemským výborem, který si také vyhrazuje právo pronajímat revíry, patřící dříve Němcům.

Po delším jednání se 6. února 1946 litovelská organizace spojila se spolkem Mladeč - Řimice. Členská základna se zvýšila na 416 rybářů.

16.6.1947 byl v Litovli zahájen rybolov. Noviny uvedly, že rybářskému spolku se daří, má již takřka 400 členů. Předsedou Svazu rybářů byl Bohumír Drlík, v čele akčního výboru po Únoru Josef Vavrda. O něm napsaly noviny, že roku 1949 po velkém boji vytáhl z řeky unikátní úlovek - kapra o váze 8,25 kg. Vavrda ho však nesnědl a po celodenním obdivování pustil jako chovného do rybníka.

Od 1.1.1948 byl získán do nájmu novozámecký revír za roční nájemné 2.000 Kčs. Později přibyl Růžový rybník u Nových Zámků, který sloužil k chovu násadových ryb. Po celostátní úpravě rybářských revírů v roce 1949 a po jednání se sousedním rybářským spolkem v Olomouci byla hranice litovelského revíru posunuta po březovskou elektrárnu na pravém toku Moravy a po most v březovském lese na hlavním toku řeky. Hranice revíru začínaly od Nových Mlýnů a sahaly po elektrárnu v Březové. Jeho délka byla 15 km a vodní výměra 24 ha. Revír náležel MNV v Litovli a nesl úřední název Morava 19 - Litovel. Spor o stanovení hranic revíru s Hanáckým rybářským spolkem v Olomouci se vlekl dlouho a byl uzavřen 12.4.1950, kdy pracovník ministerstva zemědělství svolal obě strany a dal jim ultimátum 5 minut k uzavření dohody. Josef Kváša z Olomouce a Bohumil Drlík z Litovle pak smír potvrdili na mostě u Šargounského mlýna polibkem.

V roce 1951 se změnil název na Lidový rybářský spolek v Litovli, měl 498 členů, jako předseda je opět uváděn autolakýrník Bohumír Drlík. V důsledku znečištění vody odpady z Jindřichovských papíren docházelo k otravám a úbytku ryb, který nezachránila ani snaha rybářů znovu je vysazovat. V červenci 1951 mnoho ryb uhynulo také při povolené srážce vody, snad nedostatečným dozorem.

V roce 1952 bylo v řadách rybářů organizováno již 461 členů. Úbytek ryb byl nahrazován jejich vysazováním, během tří let 1951 - 1953 bylo vysazeno přes 20000 ks. kapří násady. V roce 1953 bylo odpracováno na brigádách 6 686 hodin a vyloveno 45 q ryb. Členové rybářského spolku se zúčastnili brigády na vyčištění olomouckého rybníka, ve kterém chovali plemenné kapry.

Na podzim 1953 však opět vinou Jindřichovských papíren došlo k totální otravě celého revíru, život v řece byl na dlouhou dobu zcela zlikvidován. Úplně zmizely ryby jako parma, mník, ostroretka, tloušť, hrouzek a další. Rybáři se snažili stálým nasazováním nové násady udržet v řece ryby za každou cenu, ale výsledek se nedostavil. Úlovky klesaly, v řece netekla voda, ale špinavá, páchnoucí tekutina.

V důsledku toho byl ochromen i rybářský spolek, zůstalo jen několik věrných členů, kteří se snažili o obnovu chovu ryb v řece. Roku 1954 rybářský spolek upozorňoval majitele luk při řece Moravě, aby sesekli kolem toku trávu v šíři 1 až 2 m, poněvadž 16. 6.1954 začíná rybolov.

V roce 1955 měl spolek 350 členů, předsedou byl lakýrník Bohumír Drlík.. Obhospodařovali revír Morava –19 Litovel o délce 15 km a výměře vody 24 ha. Rok 1955 byl poměrně příznivý, ale 15.5.1956 Jednota rybářů oznámila národnímu výboru, že na jaře došlo k hromadné otravě ryb v Olomouckém a Uničovském rybníku. Podle odhadu zahynulo 16.000 kaprů. Škodu řešilo až pražské rybářské ústředí.

V roce 1957 došlo k další reorganizaci rybářství. Ustavil se Československý svaz rybářů. V Litovli zůstal předsedou Bohumír Drlík, místopředsedou Jaroslav Slaný a Emanuel Valový hospodářem. Po přidělení pískoviště v Nákle činila celková výměra revíru 32 ha, z toho připadalo 25 ha na tekoucí vodu, 5 ha na 4 rybníky a asi 2 ha na pískoviště. Místní organizace měla 287 členů.

V tomto roce došlo v litovelském rybářském revíru opět k otravám: JZD Červenka močůvkou a prosakem ze siláže otrávilo potok Čerlinka i přilehlé studny pitné vody. Cukrovar zase otrávil vypuštěním znečištěné odpadové vody rameno řeky Moravy od ústí kanálu až po hranice revíru u Ostrovského mostu v lese. Odhadem uhynulo na tomto úseku 500 až 800 kg ryb. Také papírna vypouštěla trvale po mnoho let své splašky do ramene řeky Moravy, takže v úseku od ústí kanálu až po Karlovský soutok nebylo ve vodě života.

Rok 1958 byl pro rybáře přímo katastrofální. Škoda způsobená vypouštěním odpadů byla dovršena střídavými srážkami vod na hlavním, zejména však na jižním rameni řeky Moravy. Toto řečiště bylo téměř čtyři měsíce bez vody. Stavební podniky, které prováděly jednak opravu vodních děl, jednak ukládaly potrubí budoucího vodovodu v Litovli pod řečiště, protáhly srážku vody ze 14 dní téměř na 4 měsíce. Litovelská organizace se snažila téměř mrtvé toky znovu zarybnit a odchovala si značné množství násadových kaprů a štik. Zakoupila násadu ušlechtilých ryb (kapr, štika, cejn, candát) od druhých rybničních hospodářství a vysadila část ještě na podzim do řek a do pískoviště u Nákla, menší množství do městských rybníků k přezimování. Celková hodnota násadových ryb byla asi 20.000 Kčs. Finanční prostředky místní organizace nedostačovaly a proto byla nucena požádat o půjčku 2.000 Kčs u své nadřízené složky. Kromě toho podala prostřednictvím svého ústředí v Praze žádost ministerstvu zemědělství o podporu na nové zarybnění svého revíru. O žádosti bylo rozhodnuto až v roce 1959.

V letech 1961-1963 byl předsedou Emanuel Valový, v únoru 1962 bylo oslaveno 40 let od založení Čsl. rybářského spolku v Litovli. Poslední dva roky se spolek věnoval soustavné výchově pionýrů - rybářů. Radost z příznivého vývoje organizace kalily ztráty na rybách, způsobené vypouštěním otravných splašků do vod. Spolek hlídal čistotu vod a zakročoval při každém ohlášeném případu. Ubývání ryb nepříznivě ovlivnilo i počet členů. Teprve v roce 1961 nastal obrat k lepšímu, v tomto roce ulovili 15,5 q ryb, téměř třikrát více než loni. Dík vysokému průtoku vody nebyly zjištěny žádné otravy. K chovu násady se používal Růžový rybník u Nových Zámků. Roku 1964 litovelská odbočka Čsl. svazu rybářů obhospodařovala 15 km tekoucích vod, jedno pískoviště a čtyři rybníky.

V letech 1964-1967 byl předsedou Emil Pavlát mladší, spolek měl 215 členů. Svaz obhospodařoval tekoucí vodu kolem Litovle, dva městské rybníky, rybník u Šargouna a pískovnu u Nákla. Na úpravě rybníka odpracovali členové 2.000 hodin a vypomáhali i v zemědělství, roku 1966 upravili brigádami hráz u Šargouna. V roce 1967 bylo vysazeno 20 q kaprů a 10.000 štičích plůdků.

Roku 1968 se stal novým předsedou Josef Šťastný, jednatelem Josef Poles, členů bylo 250 a vydáno 60 chlapeckých povolenek. Každý člen byl povinen odpracovat nejméně 10 hodin zdarma na vyčištění Uničovského rybníka. Za dlouholetou činnost v rybářství byli vyznamenáni zlatým odznakem I. třídy Bohumír Drlík, stříbrným odznakem II. třídy Emanuel Valový, bronzovým odznakem III. třídy Jiří Smital a Hynek Marek.

Roku 1969 zůstával ještě předsedou Josef Šťastný, rybáři ulovili kapry, líny, okouny, štiky, bělice, karasy, na pískovnách i candáty. Úplně vymizeli mníci, parmy a podoustve. 25.5. uspořádal svaz závody v lovu ryb na Uničovském rybníku, zúčastnilo se 158 rybářů. Bylo chyceno 129 kaprů, největší měl 2 kg a délku 41 cm. Nejúspěšnější rybář byl Coufal, který chytil 7 kaprů.

Novým předsedou se stal roku 1970 Karel Špaček, litovelská odbočka Čsl. svazu rybářů měla 260 členů, z toho 60 mladistvých do 18 let. Členové se starali o 16 km toků řek a pískovnu o rozloze 72 ha. Na úpravě městských rybníků odpracovali 6.600 hodin. Za zásluhy o rybářství byli vyznamenání Jan Nosek, František Látal, Josef Šťastný a Boh. Coufal.

 

Až v roce 1976, po více než dvaceti letech, se v důsledku zastavení výroby celulózy v Jindřichově čistota vody v řece Moravě podstatně zlepšila. Rybáři ulovili přes 350 ryb, což je nejvíce za posledních 25 let. Největší akcí tohoto roku byla oprava vtokového a výtokového zařízení Uničovského rybníka, kde rybáři odpracovali 3.288 hodin na počest XV. sjezdu KSČ.

Bylo zavedeno krajské hospodaření a organizace byla pověřena správou revíru Morava 19 a 19 A (pískovna v Nákle), pro chov měla k dispozici tři rybníky.

V této době nebývale rostla členská základna, v roce 1977 měla odbočka i s mládeží 385 členů. V revíru bylo uloveno 6.870 kg ryb, dosaženým průměrem 21,2 kg na jednoho člena se zařadili litovelští rybáři na přední místo v kraji. Poprvé v historii litovelského rybářského svazu byl 12.11.1977 vysazen do našich vod nový druh ryb "bílý amur". Tato ryba pochází ze Sovětského svazu a místní rybáři koupili 242 kusů od st. rybářství Pohořelice a Chropyně. Tato ryba se vyznačuje tím, že požírá vodní rostliny a byla vysazena především proto, aby pomohla vyčistit litovelské rybníky, které v posledních letech zarůstaly trávou. Další rybou, která dosud nebyla v Litovli pěstována ani vysazována, byl tolstolobik a sumec. Do litovelského revíru bylo 15.11.1977 vysazeno 68 tolstolobiků a 25 tříročních sumců.

Od roku 1977 se úlovky rybářů z revíru pohybovaly kolem 50 q ryb. Objevily se ostroretky, tloušti, ba i pstruzi a lipani - ryby horských potoků. Jsou hlášeny první úlovky sumce a amura.

Místní organizaci Českého rybářského svazu v roce 1980 řídilo 18 členů výboru v čele s předsedou Karlem Špačkem, místopředsedou Janem Jurečkou a hospodářem Jiřím Coufalem (od r.1977). Organizace měla v roce 1980 celkem 510 členů, z toho 426 dospělých, 60 členů do 15 let a 24 členů od 15 do 18 let. Pro mládež byla roku 1980 uspořádána soutěž "O zlatou udici", které se zúčastnilo 54 mladých rybářů. Každoročně se pro litovelskou veřejnost pořádaly tradiční "Podzimní výlovy" obou litovelských rybníků.

Do revíru Morava 19 a na pískovnu v Nákle bylo vysazeno 19.970 ks ryb o váze 6.143 kg. Uloveno bylo 7.219 ks ryb o váze 6.143 kg. Poprvé v poválečných letech byl na našem revíru uloven sumec o váze 3,10 kg. Otrava vody nebyla zaznamenána žádná, naopak čistota vody v řece Moravě se značně zlepšila a dosahovala téměř č.2 podle stupnice čistoty.

Roku 1981 se stal předsedou Antonín Palatka a zůstal jím až do roku 1994. V roce 1982 slavila místní organizace Čs. rybářského svazu v Litovli šedesáté výročí svého založení. 10.7.1982 byl na oslavu uspořádán velký rybářský karneval v prostorách loděnice. 17.7. se pak konaly na Uničovském rybníce rybářské závody a o den později závody pro mladistvé a pionýry. Rybáři nezapomínali na výchovu mladých adeptů rybářství, ti nejzkušenější vedli tři kroužky rybářů v Domě pionýrů.

Za posledních deset let odvedli členové mnoho hodin poctivé práce. V akci "Z" byly opraveny oba litovelské rybníky, skladovací prostory, garáže. 1.9.1982 byla zahájena stavba nové provozní budovy se skladovacími prostorami a kulturní místností. 14.7.1984 uspořádali rybáři již III. Velký karneval v areálu Loděnice a 21.7. na rybníku rybářské závody, provázené občerstvením a tombolou. Nový areál rybářů u Předního mlýna byl slavnostně otevřen v prosinci 1984 za přítomnosti televizních kamer. Mimo zasedacích místností, kanceláří a skladů je zde zbudováno i zařízení pro umělý odchov běžných druhů ryb našich vod, jako kapr, štika, candát apod. Součástí areálu je i výtěrový a odchovný rybníček pro pěstování běžných druhů násadových ryb. (foto)

Roku 1987 zde rybáři oslavili 65 let od svého založení. Rybářský svaz měl v té době registrováno 621 členů, z toho 493 dospělých, 23 mladistvých a 105 pionýrů. Značnou pozornost věnovali výchově mládeže i rybářským závodům. Šestičlenné závodní družstvo zvítězilo v okresním kole soutěže "O zlatou udici" a kvalifikovalo se do krajského kola. V roce 1987 členové rybářského svazu na vlastních rybochovných zařízeních vyprodukovali 3.004 kg ryb, naproti tomu bylo uloveno 5.860 kg ryb.

 

Na počátku devadesátých let byl Český rybářský svaz s takřka 800 členy (z toho 200 mladistvých do osmnácti let) jednou z největších organizací ve městě. Od roku 1994 vystřídal ve funkci předsedy Ant. Palatku Vlastimil Kulhánek, hospodářem byl Jiří Coufal, jednatelem Jan Jurečka.

Svaz rybářů se stále věnoval i výchově mladé generace, pět vedoucích učilo mládež rybářské praxi, poznávání ryb i pravidlům chování u vody. Sportovní družstvo se účastnilo závodů v rybolovné technice. Trenéry závodního družstva byli rybáři Vlastimil Kulhánek, Pavel Forst, Lubomír Benada a Karel Kabelík. 23.5.1992 uspořádali klubové mistrovství mládeže ČR.

Svaz měl stále v pronájmu oba litovelské rybníky, s jejich údržbou byly však nemalé problémy. V roce 1993 byl po mnoha letech obnoven přítok vody do Olomouckého rybníka a odchována zde kvalitní násada. Hospodářský odbor měl stále potíže se zajišťováním účasti na brigádách při údržbě zařízení a zarybňování. Na chovných rybnících se také přiživovali pytláci, převážně nezletilí kluci, které bylo obtížné trestat.

Do revíru bylo vysazováno každoročně 4 až 10 tun ryb, zejména štiky, kapři, boleni, bílé ryby, úhoři, tloušti. Úlovky se pohybovaly kolem 50 %, z toho polovina kaprů. Největší úlovky byly zaznamenány: sumec 20 kg v roce 1992, tolstolobik 96 cm a 16 kg v roce 1997, štiku 15,10 kg chytil pan Železňák v roce 1994, kapr 89 cm a 12 kg v roce 1997, candát 92 cm a 8,75 kg v roce 1995, amur 8,36 kg v roce 1992, parma 67 cm a 4 kg v roce 1996, bolen 71 cm, 3,5 kg a cejn 60 cm, 3,4 kg v roce 1997.

Během roku 1992 byly obnovovány malé vodní elektrárny, v okolí Litovle je jich sedm: Nové Mlýny, Víska, Sobáčov, Litovel městská, Staroštík pila a mlýn, Šargoun. Jejich vliv se nepříznivě projevoval kolísáním hladiny řeky. Po roce 1992 působili rybářům určité potíže vysazení bobři, jimi poražené stromy až do průměru 60 cm vytvářely překážky v řece.

Roku 1993 byly na Uničovském rybníce uspořádány rybářské závody za účasti 130 rybářů, uloveno bylo kolem 800 kg ryb.

Roku 1995 byli mimořádně úspěšní mladí rybáři v soutěžích rybolovné techniky. Družstvo sportovního rybářství, Pavel Kulhánek, Petr Machala, Jan Bombera a ing. David Ščučka, v konkurenci čtrnácti družstev postoupilo do 1. ligy. Závodilo se v pětiboji, který se skládal z muškařských a zátěžových disciplín.

Povodeň v roce 1997, která zaplavila celý revír, napáchala řadu škod na rybářském areálu, ale přinesla také ryby z horních toků Moravy a Třebůvky (parmy, marény, okouny, candáty). Povodeň přerušila napájecí kanál Olomouckého rybníka, ten pak opravila firma Horstav současně se stavbou nového mostu.

Roku 1999 měla místní organizace 721 členů, z toho 124 do 15 let a 47 do 18 let, 16 žen a 89 důchodců. Předsedou zůstával Vlastimil Kulhánek, jednatelem Jan Jurečka. Pod vedením Karla Kabelíka stále pracoval odbor mládeže, dva kroužky byly ve městě a jeden v Nákle.

Rybářská stráž měla 14 členů, provedla 309 pochůzek, odebrala 6 povolenek za hrubé porušení řádu, 4 případy pytláctví byly předány policii ČR. Čistota vody v revíru byla dobrá, přispělo k tomu do jisté míry i ukončení činnosti velkých závodů a družstev.

Roku 2000 měla litovelská organizace 755 členů, z toho 70 mladistvých do 18 let, 135 do 15 let a 18 žen. V průběhu roku byli nově vyškoleni členové rybářské stráže, po složení zkoušek obdrželi nové odznaky a průkazy, které je opravňovaly mimo zadržování povolenek i k vybírání pokut. Litovelská organizace měla nyní 11 členů rybářské stráže, z nich dva (Fortst J. a Čamek L.) s působností v celém kraji. Od 1.7. byla však vodní stráž (kontrola znečištění vod) zrušena, v novém vodním zákoně se s ní již nepočítá.

Organizace dále pracovala s mládeží, odbor vedl Karel Kabelík st. spolu s Pavlem a Petrem Forstem, kroužek v Nákle vedl pan Utíkal. Kroužek je mezi mládeží oblíbený, roku 2000 se nově přihlásilo 50 žáků. Mladí rybáři ulovili 954 kg ryb.

V roce 2000 bylo do vod v revíru vysazeno 34.403 ryb o hmotnosti 8.668 kg. Z toho nejvíce ostroretek (10.000 kusů), kaprů (8160) a bílých ryb (5000), dále parmy (6000), štiky (2726) aj. Uloveno bylo 3.869 kaprů o hmotnosti 5.645 kg, 464 tloušťů, 436 línů, 366 cejnů, 240 štik a další, celkem 7.745 ryb o hmotnosti 6.932 kg. Největšího kapra 67 cm a 6,5 kg ulovil Josef Petrovský, štiku 104 cm a 9,7 kg Jaroslav Hetcl, amura 84 cm a 8,2 kg Roman Pištěk.

Ke konci roku 2001 měla litovelská organizace 811 členů, z toho 42 mladistvých do 18 let, 169 do 15 let. Organizace dále pracovala s mládeží, mladí rybáři ulovili 920 kg ryb. Rybáři zaznamenali 15 přestupků proti rybářskému řádu, ve spolupráci s městskou policií chytili 8 pytláků.

V roce 2001 bylo do vod v revíru vysazeno 49.825 ryb o hmotnosti 7.218 kg. Z toho nejvíce bílých ryb (4.700 kusů), kaprů (4.500) a ostroretek (4.000), dále štiky (3.000), candáti (1.300) aj. Uloveno bylo 3.655 kaprů o hmotnosti 5.403 kg, 462 tloušťů, 474 línů, 356 cejnů, 235 štik a další, celkem 7.594 ryb o hmotnosti 7.063 kg. Největšího kapra 74 cm a 7 kg ulovil Mir. Zapletal, štiku 96 cm a 8,2 kg Karel Kuchař, amura 88 cm a 8,2 kg Stan. Navrátil, candáta 75 cm a 4,4 kg Ing. Hrudička, dalšího rekordního candáta ulovil Jaroslav Škurek 20.6. o váze 4 kg a délce 80 cm. Mimořádným úlovkem v Moravě bylo 9 lipanů Machaly ml..

Roku 2002 měla místní organizace Českého rybářského svazu v Litovli 800 členů, z toho 143 mladých do 15 let a 49 do 18 let. Na výroční schůzi 23.3. zvolili rybáři nový výbor, místo V. Kulhánka se stal předsedou Karel Kabelík st., jednatelem zůstal Jan Jurečka a hospodářem Jiří Coufal. Mládež je sdružena ve dvou kroužcích v Litovli a jednom v Nákle, mladí rybáři ulovili 609 ryb o váze takřka 720 kg. 11 členů rybářské stráže zjistilo při pochůzkách 11 přestupků a dopadli mladého pytláka ve věku 13 let.

Kvalita vody v revíru byla v roce 2002 dobrá, nedošlo k žádnému významnému znečištění vody. Problémy působily jen červencové vysoké teploty s malými srážkami. Dlouhodobě nevyřešený zůstává spor s elektrárnou Nové Mlýny o minimální průtok vody přes jez.

Do revíru bylo vypuštěno 10.000 bílých ryb, 4.000 ostroretek, 3.990 kaprů, 3.000 lipanů a další, celkem 22.940 ryb v celkové hodnotě 306.523 Kč. Největšího kapra (65 cm, 6,2 kg) ulovil Petr Vysloužil, největší štiku (86 cm, 4,4 kg) Pavel Dvořák, největšího amura (85 cm, 8,4 kg) J. Škrabal, Jan Šincl ulovil 16 úhořů..

10. srpna 2002 si rybáři připomenuli 80. výročí založení litovelské organizace. Při této příležitosti uspořádali na rybníku před gymnáziem rybářské závody. Zúčastnilo se 84 rybářů, kteří ulovili celkem 470 kaprů. Nejúspěšnější byl Jiří Kohout s 24 ulovenými kapry, 23 kaprů ulovil Pavel Novák, 22 J. Němec, 21 M. Freiberk, 19 Zd. Chrudina. Rybáři nezapomněli ani na postižené povodní v Čechách a věnovali na sbírku 12 párů gumáků v hodnotě asi 4.000 Kč.

Ke konci roku 2003 měla litovelská rybářská organizace celkem 797 členů, z toho 620 nad 18 let. Nadále pracovala s mládeží, pod vedením Petra Forsta a jeho spolupracovníků se scházelo 112 začínajících rybářů ve čtyřech kroužcích. Hospodářský odbor se staral o zarybňování, v tomto roce bylo vysazeno přes 41.000 ryb o celkové hmotnosti 8.845 kg.

Podle zprávy na valné hromadě byla čistota vody v revíru v roce 2003 vcelku dobrá, řece Moravě se však nevyhnul mohutný úhyn ryb. Oznámen byl dne 5. července 2003 skupinou vodáků od Střeně, zjištěn byl den předem. Následná šetření prokázala úhyn značného rozsahu - celkem bylo nalezeno cca 110 ks ryb ve velikosti nad 25 cm a cca 50 ks ryb drobnějších, celkovou hmotnost pozorovaných uhynulých ryb bylo možno odhadnout na cca 80 kg. Přitom je více než jisté, že celkové množství uhynulých ryb bylo nepoměrně vyšší (klesnutí ke dnu, uvíznutí v závadách pod hladinou,… . odhadem několik set kg).

Možnost přirozeného původu úhynu vlivem kyslíkového deficitu způsobeného pouze klimatickými podmínkami byl vyloučen. Tomuto úhynu totiž nepředcházela vlna dlouhodobých veder jako tomu bylo u úhynu v roce 2002, a také – a to především, mimo parem, ostroretek apod. na kyslík náročných druhů ryb bylo nalezeno i větší množství cejnů a také nějaké plotice, tedy ryby na obsah ve vodě rozpuštěného kyslíku nepříliš náročné. Zachyceny byly též ryby nejrůznějších velikostních kategorií. Šetření bylo prováděno ve spolupráci s Policií ČR, bohužel se však nepodařilo zajistit přímé důkazy vedoucí k viníkovi a celá věc tedy byla Policií ČR pro nedostatek důkazů odložena.

Úhyn ryb - červenec 2003
úhyn ryb - červenec 2003

Problémy rybářům působily i kolísavé průtoky vody v důsledku provozu vodních elektráren (Staroštíkův mlýn, Nové Mlýny, MVE v Litovlli). RM souhlasila, aby Český rybářský svaz Litovel požádal o vyhlášení nového rybářského revíru v bývalém kamenolomu Nová Ves.

Rybáři ulovili celkem 6.742 ryb o hmotnosti 8.426 kg. Největší úlovky: kapr 86,5 cm a 14,9 kg Karel Kuchař, štika 114 cm a 11,5 kg Karel Dokoupil, sumec 105 cm a 18 kg Jiří Petráš.

Litovelská organizace měla v roce 2004 celkem 797 členů, z toho 62 mladistvých a 115 dětí pod 15 let. Nově úspěšně absolvovalo školení 18 členů.

Odbor práce s mládeží měl šest vedoucích, dva kroužky v Litovli (vedoucí Petr a Robert Forst) a jeden v Nákle (Utíkal), kroužek pro pokročilé (Petr Machala,  Martin Janeček a Jaroslav Škurek), při zkouškách vypomáhala Pavlína Špačková. V tomto roce se začíná také s trénováním rybolovné techniky.

Litovelská organizace se dobře prezentovala i při návštěvě prezidenta Václava Klause 13.10.2004. Z rukou rybářů Jurečky a Coufala obdržel symbolický dar v podobě dvou ryb z městského znaku, kapra a štiky. Symbolický dar proto, že prezident obě ryby hned vypustil do Nečíze před radnicí.

Návštěva prezidenta v Litovli
Návštěva prezidenta v Litovli

Tornádo 9.6.2004 se přehnalo také nad částí rybářského revíru a zanechalo za sebou spoušť. Rybářský domov byl bez střechy, rozbitá okna, poškozený nábytek, škody na budově a zařízení vyčísleny na 300.000 Kč.

Rybářský dům po tornádu - červen 2004
Rybářský dům po tornádu - červen 2004

Zasaženy byly vodní toky od Mladče po Šargoun, místy vyvráceno až 80 procent porostů, řečiště plné vývratů.

Celkem bylo do revírů vysazeno 42.730 ryb o hmotnosti 9220 kg. Z toho nejvíce candátů (15.500 ks), kaprů (9.200 ks), ostroretek (4.800 ks), štik (3.040 ks), ale i 3.000 lipanů a 900 úhořů. Rybáři ulovili celkem 4.691 ryb o váze 6.329 kg. Nejvíce bylo kaprů (2.849 ks), cejnů (239), karasů (187), štik (181). Největšího kapra (88 cm a 16,2 kg) ulovil Jiří Žák, největší štiku (106 cm a 9,05 kg) Rostislav Šmoldas.

Pro zvyšování vaší spokojenosti využívá náš web soubory cookies, které slouží k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací. rozumím